Podrobnější historie

Dějiny obce Klapý (uváděné též jako Klepý) jsou velmi úzce spjaty s dějinami hradu Hazmburku, nacházejícího se na kopci nad vesnicí. Sama obec je pak o něco starší než-li hrad. První zmínky o vsi Klapý pocházejí z roku 1197, kdy šlechtic Hroznata daroval část vsi klášteru v Teplé. Toto je ovšem první písemná zmínka. Z archeologických výzkumů konaných na úpatí kopce vyplývá, že zde sídlili lidé již v mladší době kamenné. Není dokonce vyloučeno, že osídlen byl i samotný vrchol kopce Hazmburku. O tom však zatím nejsou žádné důkazy.

Vraťme se však do období, kdy obec patřila tepelskému klášteru. Roku 1237 daroval král Václav I. již zmíněnému klášteru další část pozemků v Klapém. Zbylou část vsi vlastnil šlechtic Smil Ronovec. I jeho díl nakonec klášter, téhož roku 1237, odkoupil za 200 hřiven stříbra, 200 hřiven za část vsi byla ve druhé čtvrtině 13 století veliká suma. Můžeme se tedy domnívat, že Klapý tehdy bylo rozsáhlejší a významnější, než-li jiné vsi. V žádné z těchto zpráv o prodeji obce se nenachází zmínka o existenci hradu.

Prof. A. Sedláček se domníval, že vznik hradu Hazmburku (též Klapý) lze položit do doby okolo roku 1250. Při této dataci se Sedláček opíral o dobu vzniku hradu Oseka, jemuž se klapský hrad podobá rozsazením věží. Vyjádřil tedy teorii, že bud' hrady stavěl jeden stavitel, nebo si jeden bral za vzor toho druhého.

Hrad Klapý, podle prof. Sedláčka, nepochybně vybudovali Lichtemburkové, kteří již od konce 12. století drželi v okolí řadu míst. Naproti tomu dr. T. Durdík uvádí jako dobu vzniku konec 13. století a jako zakladatele zmiňuje samotného panovníka Václava II.
Pravděpodobně od roku 1300 byl majitelem panství Václav z Lichtemburka, který jej vlastnil až do své smrti. Jeho syn Hynek pak Klapý vyměnil s králem Janem Lucemburským za jiné statky. Král však již roku 1335 hrad a ves Klapý, tvrz a městečko Libochovice se čtyřmi vesnicemi prodal Zbyňku Zajíci z Valdeka. Nový majitel, mající v rodovém erbu zajíce, přejmenoval hrad Klapý na německé Hasenburk, dnes Hazmburk. Zbyněk a jeho potomci se pak od roku 1341 píší jako Zajíci z Hazmburka.

Ještě za Zbyňkova držení byl roku 1365 ve vsi zbudován farní kostel Narození sv. Jana Křtitele. Z důvodu nedostatku katolických kněží po třicetileté válce se však tento stal po roce 1663 filiálním kostelem k Libochovicím. Roku 1779 2 byl opraven a v 19. století se stal. znovu farním.

Zbyněk zemřel roku 1368. Po jeho smrti nastoupil syn Vilém, který spolu se
Zbyňkovým vnukem Mikulášem vlastnil Hazmburk do roku 1379. Po tomto roce se oba o majetek dělí. Ves Klapý a nedaleké Libochovice získal Vilém.

Okolo roku 1395 se šest Vilémových synů (Zbyněk, Oldřich, Vilém, Mikuláš, Jaroslav a Jan) rozdělilo o hrad Hazmburk tak, že každý získal jednu šestinu. Roku 1400 odkoupil Oldřich od svých čtyř bratrů jejich podíly na majetku. Měl tedy na hradě pět šestin. Ta poslední šestá patřila stále jeho bratru Vilémovi. Po Oldřichově smrti (9. září 1415) zdědil Vilém veškery jeho podíl a tím získal Hazmburk do svojí moci.

Od počátku husitských válek byl hrad záštitou katolické strany. Roku 1424 bylo z Klapého vidět, jak vojsko husitškého hejtmana Jana Žižky dobylo Libochovice. Téhož roku leželi husité pod Klapým směrem k Třebenicím. Asi v roce 1431 Vilém zemřel. Po sobě zanechal dva syny, Zbyňka a Viléma. Hradu Hazmburku se ujal Zbyněk, který zde téhož roku nalezl útočiště před sirotky, kteří přitáhli na jeho statky a plenili je. Nikde však není uvedeno, že by dobyli i Hazmburk. Jelikož po sobě Zbyněk Zajíc nezanechal žádného potomka, zapsal hrad Hazmburk s městečkem Podhradím roku 1452 svému strýci Mikuláši.

U městečka zvaného Podhradí se na chvilku pozastavme. Rozkládalo se těsně pod hradem na jižní straně kopce. Objevil se dokonce názor, že Podhradí je totožné s obcí Klapý. Je však nesprávný. Městečko vzniklo pravděpodobně za husitských válek, kdy sloužilo jako sídlo řemeslníků a obchodníků, kteří zásobovali početnou hradní posádku. Postupně význam této lokality klesal, až nakonec městečko zaniklo. V letech 1550 a 1553 se již uvádí jako městečko pusté. Posledně jmenovaný Mikuláš z Hazmburka po sobě zanechal dva syny, Jana a Oldřicha. Majitelem Hazmburku se stal Jan. Na rozhraní 15. a 16. století převzal správu nad panstvím jeho vnuk Jan, který si vzal za ženu pravnučku krále Jiřího z Poděbrad kněžnu Markétu Minstrberskou. Jan již nesídlil na Hazmburku, ale na hradě v Budyni, který rovněž patřil k panství. Po jeho smrti roku 1553 držel Hazmburk, Libochovice, vsi Klapý, Sedlec, Lkáň aj. jeho syn Kryštof.

Kryštof z Hazmburka již o pět let později, tedy v roce 1558, hazmburské panství prodal Janu staršímu z Lobkovic. Již před Jedna z kreseb hradu Hazmburk z knihy pocházející z 19.století tímto prodejem nebyl Hazmburk osídlen. K roku 1586 je hrad uváděn jako pustý. Jeho historie má však pokračování dodnes (např. na jeho první stavební zabezpečování se dnes díváme jako na historický počin). I přesto, že byl i nadále pokládán za přední sídlo panství, skutečným sídlem se stal nový zámek v Libochovicích.

Po smrti Jana z Lobkovic se v roce 1569 panství ujal jeho syn Jiří. V držení Lobkoviců pak zůstalo do roku 1594.

V roce 1613 přešlo panství do vlastnictví Šternberků. Václav Vojtěch Šternberk se tohoto panství vzdal a roku 1676 je prodal Gundakaru z Dietrichsteina.

V držení rodu Dietrichsteinů zůstalo panství až do roku jeho vymření. Poté v polovině 19. století přechází jejich majetek na spřízněný rod Herbersteinů. Roku 1849 se totiž dcera knížete Josefa Dietrichsteina provdala za Jana Bedřicha Herbersteina, který libochovické panství roku 1858 převzal. Rod Herbersteinů je pak vlastnil až do roku 1945.

Obec Klapý v 19. století

Na závěr této kapitoly jistě není od věci, nastíníme-li si, jak vypadala obec Klapý koncem 19. století, tedy v době těsně před katastrofami. Obec Klapý ležela v litoměřickém kraji, na území okresního hejtmanství Roudnice nad Labem. A jak se uvádí v dobových topografiích, bylo Klapý farní vsí, stojící "uprosdřed vinic a sadů." K roku 1870 se pak uvádí, že měla 114 obytných domů a 653 českých obyvatel. O 27 let později, tedy v roce 1897, což je pouhý jeden rok od katastrofálního sesuvu 1898, se uvádí, že obecní katastr měřil 895, Ol ha. Obyvatel bylo napočítáno již na 800. Z toho 377 bylo mužů a 423 žen. Tito všichni bydleli ve 167 domech.